§ 175t
změněno 1. 1. 2001 zákonem 30/2000 Sb.
§ 175t (1) Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, může soud na návrh usnesením nařídit nařídí likvidaci dědictví. Rozhodne o tom i bez návrhu. Stejně; stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu. (2) O nařízení likvidace vydá soud usnesení, ve kterém vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a upozorní je, že pohledávky, které nebudou při likvidaci uspokojeny, zaniknou. Toto usnesení vyvěsí na úřední desce soudu. (3) Jakmile usnesení o nařízení likvidace dědictví nabylo právní moci, nepostupuje se již podle § 175p až 175s.