§ 238
změněno 1. 1. 2001 zákonem 30/2000 Sb.
§ 238 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku usnesení odvolacího soudu, jímž byl a) změněn rozsudek bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč) o žalobě na obnovu řízení, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (popření§ 235h odst. 1 věta druhá) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení. (2) Ustanovení § 237 platí obdobně.