§ 239

změněno 1. 1. 2001 zákonem 30/2000 Sb.

§ 239 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno zrušeno a řízení zastaveno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil popřípadě věc byla postoupena orgánu, že dovolání do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je přípustné procesním nástupcem účastníka, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu zastavení řízení podle § 107 odst. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (2§ 107a) Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením o přistoupení dalšího účastníka (vydáním§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2). (2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1, b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé o tom, kdo je dovolání podané tímto účastníkem přípustné procesním nástupcem účastníka, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. (3) Ustanovení o zastavení řízení podle § 237 107 odst. 2 5, § 238 o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 2 1) a § 238a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2 platí obdobně). (3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).

Číst toto znění

Číst předchozí znění