§ 238

změněno 1. 1. 2013 zákonem 404/2012 Sb.

§ 238 (1) Dovolání je podle § 237 není přípustné proti usnesení odvolacího soudu a) ve věcech upravených zákonem o rodině, jímž bylo potvrzeno ledaže jde o rozsudek o omezení nebo změněno usnesení soudu prvního stupně zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, kterým bylo rozhodnuto a o určení (popření) rodičovství nebo o žalobě na obnovu řízení nezrušitelné osvojení, b) ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu62g), nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h), c) ve věcech upravených zákonem o zamítnutí návrhu na změnu registrovaném partnerství33c), d) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, e) ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí (§ 235h nebo exekuce, f) proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 věta druhá 4, g) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném. (2) Ustanovení § 237 platí obdobně U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [odstavec 1 písm. d)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše ročního plnění.

Číst toto znění

Číst předchozí znění