§ 241a

změněno 1. 1. 2013 zákonem 404/2012 Sb.

§ 241a (1) Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). (23) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů: a) řízení je postiženo vadou Důvod dovolání se vymezí tak, která mohla mít že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, b) rozhodnutí a že vyloží, v čem spočívá na nesprávném právním nesprávnost tohoto právního posouzení věci. (34) Je-li V dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nelze poukazovat na podání, popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení. (§ 238 a 238a5) K obsahu podání, lze dovolání podat také z důvodu v němž dovolatel uvedl, že v jakém rozsahu napadá rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění odvolacího soudu, které nemá podle obsahu spisu nebo v podstatné části oporu němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v provedeném dokazování § 241, se nepřihlíží. (46) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

Číst toto znění

Číst předchozí znění