Občanský soudní řád

§ 202 (1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž a) se upravuje vedení řízení;, b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3); c) bylo zahájeno řízení bez návrhu; d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1); e, c) bylo prominuto zmeškání lhůty; f, d) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu; g, e) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3; h, f) byl schválen smír; i, g) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110; j, h) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b), 193d i); k) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí; l, j) bylo rozhodnuto o opatřeních k zajištění podmínek pro navrácení dítěte (§ 193c); m) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d); n, k) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu; o, l) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu, p m) bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 3 2, q n) byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2. (2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. (3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.