§ 238
změněno 1. 1. 2014 zákonem 293/2013 Sb.
§ 238 (1) Dovolání podle § 237 není přípustné a) ve věcech upravených zákonem o rodině v části druhé občanského zákoníku, ledaže jde je-li řízení o rozsudek nich vedeno podle tohoto zákona a nejedná-li se o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu manželské majetkové právo, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení, b) ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy upravených zákonem o registrovaném partnerství, která je součástí právního řádu62g), nebo-li řízení o nich vedeno podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství62h) tohoto zákona, c) ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství33c), d) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, a o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, e d) ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, f e) proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4, g f) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném, g) proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby. (2) U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [odstavec 1 písm. d c)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše ročního plnění.