MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
uzavřená mezi Belgií, Německem, Francií a Itálií za účelem stanovení jednotných pravidel pro vzájemné uznávání úředních značek při zkouškách palných zbraní a Stanovy, podepsané v Bruselu dne 15. července 1914
Vláda Německa, Belgie, Francie a Itálie, uznavše užitečnost uzavření úmluvy za účelem stanovení jednotných pravidel pro vzájemné uznávání úředních značek při zkouškách palných zbraní v příslušných zemích, na podkladech navržených Mezinárodní technickou komisí složenou z pracovníků zkušeben palných zbraní, která se shromáždila v Liège v květnu a červnu 1911, stanovili níže podepsaní zplnomocnění zástupci následující ustanovení:
Pro měření tlaků plynů spotřebních nebo zkušebních nábojů v brokovnicích budou zkušebny používat standardních tlakoměrných přístrojů s následujícími parametry:
tlakoměrné lůžko se šroubovým závěrem systému Sauer s bicím mechanismem a s pojistkou;
hlavně s cylindrickým vyntem různých ráží obvyklých pro lovecké účely, 70 cm dlouhé;*)
nábojové komory dlouhé 65 mm o rozměrech nyní používaných v Anglii a uvedených v tabulce, která je přílohou I. této Úmluvy;
přechodový kužel 6 mm dlouhý s nezaoblenými hranami;
tři závitové tlakoměry francouzského typu navzájem zaměnitelné na hlavních. Pístek o průměru 6,18 mm, o ploše 0,3 cm2 a váze asi 3,27 g.
Na každé hlavni bude osa prvního z těchto závitových tlakoměrů 17 mm od čela hlavně, osa druhého 162 mm od tohoto čela a osa třetího je 100 mm od ústí hlavně.
Tlakoměrné válečky budou měděné válce o výšce 4,90 mm a průměru 3 mm a budou dodány Ústřední laboratoří prachů a ledků v Paříži (Laboratoire Central des Poudres et Salpêtres a Paris),
Pro měření tlaků plynů spotřebních nebo zkušebních nábojů v puškách s drážkovanou hlavní a v karabinách používají zkušebny standardních tlakoměrných přístrojů, jejichž popis bude určen později „Mezinárodní stálou komisí ručních palných zbraní“ uvedenou v článku 7 této Úmluvy.
Pro měření tlaků plynů spotřebních nebo zkušebních nábojů v revolverech a samočinných pistolích budou zkušebny používat standardních tlakoměrných přístrojů, jejichž popis bude určen za těchže podmínek, jako pro zbraně uvedené v článku 2.
Jeden exemplář každého z těchto standardních tlakoměrných přístrojů bude uložen v Muzeu umění a řemesel v Paříži jako mezinárodní standard.
- Smluvní státy se zavazují, že navzájem uznají značky cizích úředních zkušeben za rovnocenné zkušebním značkám vyráženým ve svých národních zkušebnách, pokud předpisy cizích zkušeben nebudou v rozporu s následujícími zásadami:
- A. Úplná zkouška brokovnice bude sestávat nejméně ze dvou výstřelů: první výstřel - předběžná zkouška - bude uskutečněn během výroby hlavně; druhý výstřel - konečná zkouška - bude uskutečněn buď po zhotovení všech kovových součástí hlavně a závěru v definitivních vnitřních a vnějších rozměrech, nebo po dokončení zbraně v bílém stavu nebo konečně po úplném dokončení zbraně ve stavu připraveném k dodání.
- B. Pro konečnou zkoušku mohou být brokovnice roztříděny na pušky určené pro černý prach a na pušky určené pro bezdýmný prach. Každá z těchto kategorií bude označena odlišnou zkušební značkou.
- C. Pro konečnou zkoušku brokovnic určených pro černý prach bude zkušební náplň taková, aby ukazovala na prvním závitovém tlakoměru standardního tlakoměrného přístroje minimální tlak:
- 620 kg/cm2 pro ráži 12
- 620 kg/cm2 pro ráži 16*)
- D. Pro konečnou zkoušku brokovnic určených pro bezdýmný prach bude zkušební náplň taková, aby ukazovala na prvním závitovém tlakoměru standardního tlakoměrného přístroje minimální tlak:
- 850 kg/cm2 pro ráži 12
- 850 kg/cm2 pro ráži 16**)
- E. Pro zkoušení pušek s drážkovanou hlavní, karabin, revolverů a samočinných pistolí různých ráží budou použité náboje vyvíjet tlak alespoň o 30 % vyšší, než je tlak zjištěný vypálením dostatečně velké série nejsilnějších spotřebních nábojů plněných černým nebo bezdýmným prachem těchže ráží.
Každý ze zúčastněných států bude moci oficiálně uznati u brokovnic toliko značky odpovídající konečným zkouškám s černým anebo s bezdýmným prachem, jimž jsou podrobeny zbraně ve stavu připraveném k dodání.
Smluvní státy se dohodly ustavit komisi nazvanou „Mezinárodní stálá komise ručních palných zbraní“ se sídlem v Bruselu, jejímž úkolem bude zjišťovat, zda předpisy různých úředních zkušeben palných zbraní souhlasí s předchozími ustanoveními a provádět průzkum případných zdokonalení, event. doplnění těchto ustanovení.
Složení a pravomoc Mezinárodní stálé komise ručních palných zbraní jsou určeny Stanovami v příloze 2 této Úmluvy.
V pochybných nebo sporných případech týkajících se výkladu nebo použití některého bodu technického rázu stanoveného touto Úmluvou odvolá se zainteresovaná strana k Mezinárodní stálé komisi.
Každý stát, který nepodepsal tuto Úmluvu a bude si přát k ní přistoupit, oznámí to belgické vládě, která o tom podá okamžitě zprávu ostatním smluvním státům.
Přístup vstoupí v platnost tři měsíce po zaslání tohoto oznámení diplomatickou cestou, jestliže během této doby nepodala Mezinárodní komise námitky proti předpisům připojeným k tomuto oznámení.
Smluvní státy si ponechávají možnost provést na základě vzájemné dohody veškeré úpravy této Úmluvy, jejichž užitečnost by byla prokázána praxí.
Tato Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy na ministerstvu zahraničních věcí v Bruselu co možná nejdříve, nejpozději však do 3 měsíců. Zůstane v platnosti po 3 roky počínaje třicátým dnem po sjednání protokolu o uložení ratifikačních listin.
Je dohodnuto, že v případě, neoznámí-li žádný ze smluvních států belgické vládě 6 měsíců před uplynutím uvedeného tříletého období svůj úmysl zrušit tuto Úmluvu, zůstane Úmluva v platnosti vždy na období dalších tří let.
V případě, že některý ze smluvních států vypoví tuto Úmluvu bude výpověď platit jenom pro tento stát, přičemž Úmluva zůstane pro ostatní státy závazná.