Ústavní soud České republiky ve věci pana ing. V. J. rozhodl takto
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem (dopisem ze dne 20. 7. 1993) domáhá se navrhovatel ústavní stížností ochrany svých základních práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, zejména pak práva ve smyslu čl. 10 citované Listiny; dovozuje, že jeho čest a pověst byly hrubě pošpiněny, mimo jiné tím, že byl obviněn provozováním násilí a označen za studovaného zbabělce, případně je označován nadávkami jako amnestovaným zločinem a pod. Dále poukazuje nato, že v řízení (patrně stran ochrany osobnosti) před Okresním soudem ve Žďáře nad Sázavou dochází k neodůvodněným průtahům, které až dosud nebyly odstraněny.
Takto tedy ze samotného podání navrhovatele vyplývá, že jeho věc zahájená před posléze označeným obecným soudem není dosud skončena, a to ani jako před soudem prvého stupně.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb.), když současně týž zákon navrhovateli ukládá povinnost přiložit k návrhu kopii rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.).
Vzhledem k tomu, že z navrhovatelova podání samotného se podává, že jeho ústavní stížnost směřuje proti postupu obecného soudu, aniž by věc byla dosud projednána soudem prvého stupně, nezbylo, než podaný návrh odmítnout (§ 43 odst. 1 lit. e cit. zák.)
V Brně dne 14. 9. 1993
JUDr. Vlastimil Ševčík předseda senátu
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 54 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.).