Sp. zn. II. ÚS 113/94
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu navrhovatele F.K., o zrušení § 10 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu namítal nesprávnost právní úpravy obsažené v zákoně o mimosoudních rehabilitacích v § 10 cit. zákona.
Ústavní soud přípisem ze dne 5. 9. 1994 navrhovatele vyrozuměl o vadách návrhu a vyzval k jejich odstranění ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení. Na toto vyzvání navrhovatel ve stanovené lhůtě nereagoval, vady neodstranil a lhůta marně uplynula.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že jde o podání, jehož obsahem je návrh na zrušení § 10 zák. č. 87/1991 Sb., resp. jeho části. K podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je však dle § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. oprávněn a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.
Podání navrhovatele nesplňuje ani po uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu náležitosti ústavní stížnosti, s tím důsledkem, že v dané věci jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, neboť navrhovatel není osobou uvedenou pod písmenem a) až d) v § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
Z těchto důvodů pak nezbylo, než návrh dle § 43 odst. 1 písm. a) a písm. d) zák. č. 182/93 Sb., odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 1994
JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR