ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 2. 2.1994 ve věci ústavní stížnosti JUDr. O.J., t a k t o :
Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Senát Ústavního soudu ČR návrh ve smyslu ust. § 43 odst. 1 písm. f) zák.č. 182/1993 Sb. odmítl, neboť stížnost je ve smyslu ust. § 75 odst. 1 téhož zákona nepřípustná.
Navrhovatelka podala dne 26. 1. 1993 stížnost k Nejvyššímu soudu ČR. Po ustavení Ústavního soudu přešla tato podání pod pravomoc tohoto soudu.
Ústavní stížnost směřovala jednak proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 29 Ca 217/92 ze dne 7. 12. 1992 a jednak proti pozemkovému úřadu při O.Ú. v P. V jednání označených subjektů spatřovala stěžovatelka porušení svých základních práv a svobod ve smyslu ust. čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud prozkoumal z předložených listinných důkazů napadené usnesení KS v Brně, usnesení OS v Prostějově a stěžovatelkou označené rozhodnutí P.ú. v P., č.j. PÚ/156-91-Vi-Še ze dne 13. 8. 1992. Stěžovatelka žádala o určení vlastnického práva k 1/3 pozemku p.č. 279 k.ú. D., ve smyslu § 9 odst.4 zák.č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žádost adresovala pozemkovému úřadu při O.Ú. v P.
Ten, aniž ve věci samé vydal příslušné rozhodnutí ve smyslu ust. § 46 a násl. z.č. 71/67 Sb. žadatelku dopisem požádal o předložení doplňujících listinných důkazů. Navrhovatelka si uvedený postup pozemkového úřadu mylně vyložila jako rozhodnutí, podléhající ve smyslu § 244 a násl. o.s.ř. přezkoumání soudem.
Vzhledem k tomu, že zahájení řízení ve věci restitučního nároku stěžovatelky nebylo dosud ukončeno a stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje, rozhodl Ústavní soud jak bylo na I. straně uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 2. 1994
JUDr. Antonín Procházka