Sp. zn. II. ÚS 7/93
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele F.Z., o podání došlém ÚS ČR dne 10. 12. 1992, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, T 5/89 (dle tvrzení navrhovatele) v trestní věci dle § 219 trestního zákona.
Dne 15. 12. 1993 byl navrhovatel vyrozuměn o vadách návrhu a vyzván ve lhůtě k odstranění vad s tím, že je současně nezbytné, aby byl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.). Ústavní soud určil navrhovateli lhůtu 30 dní k odstranění vad. Navrhovatel reagoval dopisem ze dne 6. 1. 1994, vady návrhu však neodstranil. Ústavní soud ČR jej opětovně vyrozuměl a dal mu další lhůtu, v níž navrhovatel reagoval dopisem ze dne 21. 2. 1994, vady návrhu však opět nebyly odstraněny.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. března 1994
Prof. JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR