Sp. zn. II. ÚS 81/93
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu navrhovatele F. V., o podání ze dne 7. 9. 1993 došlém Ústavnímu soudu ČR dne 9. 9. 1993, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud ČR ve věci dědictví po H. V.
Dne 15. 12. 1993 byl navrhovatel vyrozuměn o vadách návrhu a vyzván ve lhůtě k odstranění vad s tím, že je současně nezbytné, aby byl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.). Jelikož navrhovatel ve lhůtě vady návrhu neodstranil, vyzval jej soud opětovně vyrozuměním ze dne 9. 2. 1994 k odstranění vad návrhu v prodloužené lhůtě.
Navrhovatel zaslal Ústavnímu soudu několikero doplnění podání došlých Ústavnímu soudu 29. 10. 1993, 22. 12. 1993, 30. 12. 1993, 28. 1. 1994 a 16. 2. 1994. Ani v jednom doplnění podání však vady podání neodstranil.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR
V Brně dne 17. března 1994