III. ÚS 38/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci L. S., o návrhu ze dne 4. 3. 1994, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem, podaným Ústavnímu soudu ČR dne 4. března 1994, se navrhovatelka domáhala přezkoumání právních předpisů, dle nichž je rozhodováno o výši důchodů.
K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud ČR navrhovatelku dne 9. března 1994 vyzval k odstranění vad návrhu, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy, a poučil ji o následcích neodstranění vad. Navrhovatelka, která obdržela tuto výzvu dne 10. března 1994, vady návrhu neodstranila, zejména nesplnila povinnost být v řízení před Ústavním soudem ČR zastoupena advokátem (§ 30 zákona č. 182/1993 Sb.). Její dopis ze dne 16. března 1994, jímž na výzvu Ústavního soudu ČR reagovala, nedoplňuje návrh tak, jak byla vyzvána a poučena Ústavním soudem ČR dne 9. března 1994.
Neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě je podle § 43 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. důvodem k odmítnutí návrhu. V souladu s citovaným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb. proto Ústavní soud ČR návrh navrhovatelky odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně 30. března 1994.
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj