I. ÚS 119/94
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů ing. J.B. a H.B., obou zastoupených JUDr. J.N., komerčním právníkem ,
t a k t o Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelé podali Ústavnímu soudu ČR dne 10. 8. 1994 ústavní stížnost proti rozhodnutí O.Ú. Š., Okresnímu pozemkovému úřadu ze dne 22. 6. 1993, čj. PU 1234/6391 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 280/93, ze dne 9. 11. 1993, kterým bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 16. 8. 1994 . Současně navrhli zrušení části ustanovení 250q odst. 1 občanského soudního řádu v platném znění s tím, že mají být vypuštěna slova "... 250f nebo" k termínu, který stanoví Ústavní soud. Ústavní soud doplnil spisový materiál, vyžádal doplnění ústavní stížnosti a dále doplnění ohledně průkazu včasnosti podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud v projednávané věci přezkoumal, zda byl splněn požadavek ust. 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tj. zda ústavní stížnost byla podána včas. Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, jehož zrušení je navrhováno, nabylo právní moci dne 14. 6. 1994 a ústavní stížnost byla podána prokazatelně dne 15. 8. 1994. Stěžovatelé ve svém vyjádření tvrdí, že bylo učiněno dvojí podání, jedno dne 13. 8. 1994 (sobota) a druhé dne 15. 8. 1994 (pondělí), v obou případech pak u pošty v Š. Na podacích lístcích, předložených Ústavnímu soudu, je uvedeno pouze posledně zmiňované datum, tj. pondělí 15. 8. 1994. K tomu, dle tvrzení stěžovatelů, mělo dojít omylem pošty . Vzhledem k tomu, že stěžovatelé, mimo svých tvrzení, nebyli schopni Ústavnímu soudu předložit žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že podání bylo učiněno u poštovního úřadu dříve než v pondělí 15. 8. 1994, vzal Ústavní soud za základ podání ústavní stížnosti u pošty právě toto datum.
Podle 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byla posledním dnem šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti sobota 13. 8. 1994. Znamená to, že v uvedené šedesátidenní lhůtě měla být stížnost buď doručena soudu, nebo alespoň zásilka odevzdána poště k přepravě. Z toho vyplývá, že v daném případě byla ústavní stížnost podána opožděně.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. 7. 1995
JUDr. Vladimír P a u l soudce zpravodaj