II. ÚS 261/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. B.Š., o návrhu ze dne 25. 10. 1995, t a k t o:
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 25. 10. 1995, došlém Ústavnímu soudu dne 31. 10. 1995, žádal, aby jeho bratrovi V.Š., Ústavní soud zajistil výjimku z povinnosti předkládat při žádosti o finanční náhradu dle zák. č. 87/1991 Sb. doklad o výzvě k vydání věci a o uplatnění nároku u soudu.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že se jedná o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, neboť dle ustanovení § 87 Ústavy ČR je ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených a povolování výjimek ze zákona mu proto nepřísluší. Dále dlužno dodat, že i kdyby dle obsahu podání toto Ústavní soud (§ 63 zák. č. 182/1993 Sb.; § 41 odst. 2 o.s.ř.) posoudil jako ústavní stížnost, šlo by o návrh podaný osobou zjevně 1
II. ÚS 261/95
neoprávněnou, neboť dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. jsou oprávněny ústavní stížnost podat pouze ty fyzické nebo právnické osoby, které tvrdí, že bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda, zatímco navrhovatel evidentně zastupuje svého bratra. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb. jako návrh, k jehož projednání není ústavní soud příslušný a též dle § 43 odst. 1 písm. d) cit. zák. jako návrh, podaný někým zjevně neoprávněným.
P o u č e n í: Proti usnesení ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová V Brně dne 8. 11. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR