III. ÚS 157/95-6 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky B.O., o podání ze dne 12. června 1995, t a k t o :
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky dne 14. června 1995, se navrhovatelka domáhala přezkoumání postupu orgánů, u nichž uplatnila restituční nároky. K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud České republiky dne 20. června 1995 vyzval navrhovatelku k odstranění vad návrhu, přičemž jí za tímto účelem stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy, a současně ji poučil o následcích neodstranění vytčených vad. Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovatelce dne 21. června 1995, tato ve lhůtě vady neodstranila, zejména nesplnila povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem /§ 30 zákona č. 182/1993 Sb./, nepředložila kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje /§ 72
odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb./. Pro výše uvedené Ústavní soud České republiky podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Dne 26. července 1995 obdržel Ústavní soud ČR sdělení JUDr. D.C., jímž oznamuje, že navrhovatelka na svém návrhu netrvá. K tomuto sdělení nebylo přihlédnuto, když JUDr. C., nepředložila plnou moc /§ 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb./, která by ji opravňovala k zastupování a ke zpětvzetí návrhu za navrhovatelku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 22. srpna 1995 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj