III. ÚS 249/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky H.B., t a k t o Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Dne 18.10.1995 podala navrhovatelka ústavní stížnost, v níž se domáhala navrácení cca 2 ha půdy. Stížnost neměla náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a nebylo z ní zřejmé, zda navrhovatelka vyčerpala všechny možnosti dané jí právními předpisy k ochraně tvrzeného práva, to jest, zda se v dané věci obrátila se svým právem na obecný soud. Na dotaz Ústavního soudu v této věci dne 8.11.19.95 navrhovatelka sdělila, že se na obecný soud neobrátila, neboť podle sdělení jejího právního zástupce je promlčená zákonná lhůta a tudíž nic nevyřídí. Obracela se proto na vyšší instance (Nejvyšší kontrolní úřad, kancelář prezidenta republiky, ministerstvo zemědělství, apod.).
Podle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
- 2 - III. ÚS 249/95 Podle § 75 téhož zákona je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě se tak nestalo, navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a proto nezbylo Ústavnímu soudu, než stížnost podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. jako nepřípustnou odmítnout.
P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. prosince 1995
JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soud ČR