I. ÚS 165/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele prof. MUDr. K.M., DrSc., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí V.,, t a k t o :
Ústavní stížnost s e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání platebního výměru ředitele OP V., ze dne 3. 6. 1996. Uvedeným platebním výměrem byla dle stanoviska navrhovatele porušená ustanovení Listiny základních práv a svobod tím, že na něm V., požaduje zaplacení dlužného pojistného na pojištění přesto, že navrhovatel pracoval dlouho v zahraničí, kde má také trvalý pobyt a kde rovněž platil pojistné na zdravotní pojištění a nevidí tedy důvod, proč by měl být pojištěn a platit pojistné i v ČR, kde v současné době pracuje.
Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví.
Z návrhu nebylo patrno, které základní právo nebo svoboda
navrhovatele byly porušeny [§ 72 odst. 1 písm. a) citovaného zákona]. Dále nebylo zřejmé, čeho se navrhovatel ústavní stížností domáhá. Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 citovaného zákona). Z návrhu rovněž nebylo patrno, zda navrhovatel dříve, než se obrátil na ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), a k návrhu ani nebyla přiložena kopie rozhodnutí o tomto posledním prostředku (§ 72 odst. 1 citovaného zákona). A konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 citovaného zákona). Na základě uvedených skutečností Ústavní soud navrhovatele o vadách návrhu vyrozuměl a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Navrhovatel nato poslal ústavnímu soudu přípis, v němž sdělil, že skutečně dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jeho práv poskytuje, a proto musí s ústavní stížností vyčkat do rozhodnutí odvolací instance. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 26. srpna 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR
2