II. ÚS 30/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatele B.K., o podání došlém Ústavnímu soudu dne 31. 1. 1996, takto:
Návrh s e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud ve věci postupu orgánů činných v trestním řízení vůči své osobě při šetření obvinění dle § 238, § 247 a §a 251 trestního zákona. Konkrétněji se domáhá odnětí věci příslušnému soudu a přikázání jinému soudu dle § 25 trestního řádu.
Ústavní soud přípisem ze dne 14. 2. 1996 navrhovatele vyrozuměl o vadách návrhu a vyzval k jejich odstranění ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení.
Navrhovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil a lhůta marně uplynula.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 1996 JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR