III. ÚS 231/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele J.P.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel osobně podal dne 21. 8. 1996 ústavní stížnost, která směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, čj. 3 Cdon. 447/96-454, ze dne 27. 6. 1996, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 12 Co 164/93-383, ze dne 8. 6. 1993, a rozsudkem Okresního soudu v Jičíně, čj. 5 C 681/84-361, ze dne 14. 12. 1992, spolu s návrhem na zrušení § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Protože uvedený návrh nesplňoval všechny náležitosti vyžadované zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl navrhovatel ve smyslu § 41 písm. b) cit. zákona vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě, která mu byla stanovena na 30 dnů, s upozorněním, pokud vady ve lhůtě neodstraní, Ústavní soud jeho návrh odmítne. Výzva byla navrhovateli doručena dne 12. 9. 1996.
Navrhovatel podal dne 12. 10. 1996 žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad, žádost byla doručena Ústavnímu soudu dne 14. 10. 1996. Jako důvod žádosti o prodloužení lhůty navrhovatel 1
III. ÚS 231/96
uvádí, že se mu ve lhůtě stanovené Ústavním soudem nepodařilo zajistit právní zastoupení, aniž by blíže tuto skutečnost odůvodnil. Vzhledem k tomu, že ústavní soud stanovil k odstranění vad lhůtu 30 dnů, která je podle jeho úvahy i praxe dostatečně dlouhá k tomu, aby si navrhovatel mohl zajistit právní zastoupení, a navrhovatel neuvedl žádné podstatné okolnosti, které mu bránily v odstranění vady v dané lhůtě, neshledal Ústavní soud důvody, pro které by měl navrhovateli lhůtu k odstranění vad prodloužit.
S ohledem na tuto skutečnost musel Ústavní soud konstatovat, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu stanovené, a návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud odmítl ústavní stížnost navrhovatele, nemůže se samostatně zabývat návrhem navrhovatele na zrušení části zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, protože tento návrh může být podle § 64 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. podán pouze ve spojení s ústavní stížností.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. října 1996 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR
2