IV. ÚS 122/96
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 28. května 1996 ve věci ústavní stížnosti ing. B.K., zastoupeného advokátem JUDr. P.R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 1996, čj. 6 To 501/95-230, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 2. 1995, čj. 1 T 29/94-135,
t a k t o
Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í :
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 1 T 29/94 Obvodního soudu pro Prahu 2, nabylo usnesení Městského soudu v Praze právní moci dne 7. 2. 1996 jeho vyhlášením. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána
2 - IV. ÚS 122/96
teprve dne 30. 4. 1996, stalo se tak již po uvedené lhůtě 60 dnů, která uplynula dnem 6. 4. 1996.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 28. května 1996
prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj