IV. ÚS 270/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 31. října 1996 ve věci ústavní stížnosti J.P., proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 9. 1995, čj. 8 C 247/95-18, Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1995, čj. 20 Co 450/95-28, a Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 1996, čj. 2 Cdon 1120/96-36,
t a k t o
Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í :
Z obsahu spisu 8 C 247/95 Obvodního soudu pro Prahu 8 Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným usnesením Nejvyššího soudu ČR bylo řízení o dovolání za použití ustanovení § 243c o. s. ř. ve vztahu k ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř. zastaveno, neboť stěžovatel, ačkoli byl vyzván k odstranění vad podání nesplňujícího náležitosti řádného dovolacího návrhu a poučen o následcích spojených s neodstraněním těchto vad, v poskytnuté přiměřené lhůtě vytýkané vady neodstranil. Za tohoto stavu věci, kdy stěžovatel se na straně jedné dovolává práva na soudní ochranu, přitom však nerespektoval základní podmínky, za nichž může řízení u soudu
2 - IV. ÚS 270/96 proběhnout, nelze než jeho ústavní stížnost považovat za zjevně neopodstatněnou. Ústavní soud proto z tohoto důvodu ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 31. října 1996 prof. JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj