IV. ÚS 287/95
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 16. ledna 1996 ve věci ústavní stížnosti J.V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.11. 1994, čj. 1 Tz 59/93-68,
t a k t o
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 2 T 388/87 Okresního soudu v Nymburku, nabylo napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, proti němuž již nebyl přípustný opravný prostředek, právní moci dne 30. 11. 1994, kdy došlo k jeho vyhlášení. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 27. 11. 1995, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
2 - IV. ÚS 287/95 Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 16. ledna 1996 prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj