II.ÚS 201/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti V., t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. a) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť navrhovatelka neodstranila vady podání ve lhůtě jí k tomu určené.
Dne 9.6. 1997 obdržel Ústavní soud podání, ve kterém navrhovatelka uvádí, že podává dvě ústavní stížnosti, a to jak proti usnesení Vrchního soudu v Praze dne 23.4. 1997, č.j. 7 A 105/96-48, tak i proti rozhodnutí ministra životního prostředí ČR ze dne 23.5. 1997, č.j. M/1648/97, SRK/186/R-551197.
Navrhovatelka doplnila své podání dalším návrhem došlým Ústavnímu soudu dne 16.6. 1997, ve kterém požaduje zrušení ustanovení §§ 62 a 65 odst.2 zák.č. 71/1967 Sb. (Správní řád) ve znění pozdějších předpisů. 1
II.ÚS 201/97
Stěžovatelka byla poučena o náležitostech podání ústavní stížnosti a k odstranění jejích vad byla navrhovatelce stanovena 15 denní lhůta od obdržení poučení a výzvy.
Písemnou výzvu převzala stěžovatelka dne 27.6. 1997.
Dne 2.7. 1997 obdržel soudce zpravodaj další sdělení navrhovatelky, podle kterého její zastupování ve věci podané ústavní stížnosti převzal advokát JUDr. P.P. Vzhledem k časové tísni na straně právního zástupce požádala stěžovatelka o prodloužení původně stanovené lhůty o několik dnů, po jejichž uplynutí bude k ústavní stížnosti zaslána požadovaná plná moc. Dříve než mohlo být této žádosti vyhověno obdržel soudce zpravodaj dne 7.7. 1997 průvodní dopis navrhovatelky a " bianko plné moci" se sdělením, aby tyto byly předány některé brněnské advokátní kanceláři.
Další doplnění podání obdržel soudce zpravodaj dne 18.7., 22.7., 27.8. a 19.9. 1997. Ani jeden se shora uvedených doplňujících návrhů však neobsahoval odstranění vytčených vad, obsažených v poučovacím dopise ze dne 24.6. 1997.
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zák.č. 182/1993 Sb. ve znění doplňků musí být fyzické i právnické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Ústavní soud proto nemůže sám přebírat povinnosti stanovené tímto zákonem účastníku řízení, byt' by jím byl o takový úkon požádán.
Je v prvotním zájmu účastníka řízení, aby odstranil nedostatky svého podání, a to zejména tehdy, jestliže byl na vady návrhu upozorněn a k jeho odstranění mu byla stanovena lhůta.
Nečinnost v tomto směru nelze nahradit zcela neopodstatněným požadavkem o splnění uložené povinnosti tím státním orgánem, který by měl o podané ústavní 2
II.ÚS 201/97
stížnosti v řízení rozhodovat. Soudci zpravodaji proto nezbylo než podanou ústavní stížnost z důvodu obsaženého v ustanovení § 43 odst.1 písm.a) zák.č. 182/1993 Sb. odmítnout.
P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka Soudce Ústavního soudu V Brně dne 1.10. 1997