II. ÚS 3/ 9 7 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatelky A.S., o podání ze dne 6. 1. 1997, došlém Ústavnímu soudu dne 6. 1. 1997, t a k t o :
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í.
Navrhovatelka se obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 11. 1996, .sp. zn. 3 Cdon 259/96, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 1994, čj. 12 Co 668/93-151, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 1993, sp. zn. 11 C 229/91, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 1993, čj. 12 Co 697/92-114, rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 9. 1992, čj. 11 C 229/91-89.
Ústavní soud přípisem ze dne 8. 1. 1997 navrhovatelku vyrozuměl o vadách návrhu a vyzval k jejich odstranění ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Přípisem ze dne 22. 1. 1997 pak Ústavní soud k žádosti stěžovatelky prodloužil tuto lhůtu do 10. 2. 1997.
Navrhovatelka ve stanovené lhůtě vady neodstranila a lhůta marně uplynula. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady, návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl V Brně dne 20. 2. 1997 soudce Ústavního soudu ČR