III. ÚS 156/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti A.P.,
takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 5. 5. 1997 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 6. 5. 1997. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č.j. 22 Ca 24/96-20, ze dne 15. 8. 1996, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu pozemkového úřadu ve V., čj. PÚ: 13/292-1/91-201, ze dne 4. 12. 1995.
Podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí, kterým byla porušena základní práva a svobody navrhovatele, podat ve lhůtě 60 dnů. Uvedená lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
V předmětné věci tímto posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, byl výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě. Ústavní soud ze spisu sp. zn. 22 Ca 24/96, vedeného u Krajského soudu v Ostravě, zjistil, že napadený rozsudek tohoto
soudu nabyl právní moci dne 19. 9. 1996. Ústavní stížnost však byla podána až dne 5. 5. 1997, tj. byla podána po lhůtě 60 dnů stanovené v § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání cit. zákonem. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 8. srpna 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR