III. ÚS 306/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatelů Z.B., J.H., P.H., M.H., Ing. M.K., J.K., J.L., Š.N., J.P., M.P., J.Š., K.H., všech zastoupených advokátem JUDr. M.K.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á . Odůvodnění :
Stěžovatelé se dne 5.11.1996 ústavní stížností domáhali zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.4.1996, čj. 6A 219/95-33 a navazujících rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 9.10.1995, čj. 3939/95-1000 a O.ú. v N., referátu pozemkový úřad ze dne 28.12.1992, čj. PÚ/5152/92-Vá, protože jimi měla být porušena jejich základní práva daná č1. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
III. ÚS 306/96 Ústavní soud ze spisu Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 6 A 219/95 a jeho vyjádření k ústavní stížnosti zjistil, že poslední rozhodnutí, které se předmětné věci týká, tedy usnesení Vrchního soudu v Praze, nabylo právní moci dne 29.4.1996, ústavní stížnost pak byla dána poště k přepravě dne 5.11.1996. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě bylo tímto posledním prostředkem řízení před vrchním soudem, jehož rozhodnutí ve věci (a proti němu také navrhovatelé brojí), nabylo právní moci dne 29. 4. 1996.
S poukazem na uvedené skutečnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. ledna 1997 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR