III. ÚS 339/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele J.D., zastoupeného advokátem JUDr. J.Ch.,
t a k t o: Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Dne 10. 12. 1996 byla Ústavnímu soudu prostřednictvím NSZ ČR v B., doručena ústavní stížnost, kterou navrhovatel podal 27. 11. 1996. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne 2. 3. 1995, sp. zn. 3 T 185/94, a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 16. 5. 1995, čj. 6 To 185/95, protože jimi měla být porušena jeho základní práva, zaručená ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR.
Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp.zn. 3 T 185/94, Ústavní soud ČR zjistil, že napadené usnesení Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, nabylo právní moci dne 18. 5. 1995.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel svou ústavní stížnost podal po lhůtě shora uvedené.
Na základě těchto skutečností proto Ústavnímu soudu ČR nezbylo, než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním sou- odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. března 1997 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR