III. ÚS 37/98-8 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele E.D., zastoupeného advokátem JUDr. R.N., o návrhu ze dne 26. ledna 1998, takto:
Návrh se odmítá. Odůvodnění :
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 26. ledna 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 To 203/97, ze dne 29. října 1997. Uvedl, že Krajským soudem v Brně byl vzat do vazby 27. srpna 1997, Vrchní soud v Olomouci stížnost proti tomuto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl přesto, že jeho omezení osobní svobody trvá déle než dva roky, když ve věci vedené pod sp. zn. 7 T 74/96 byl vzat do vazby již 2. prosince 1995. Navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zrušil a propustil jej na svobodu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. l písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.]. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě, stanovené pro jeho podán! [§ 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.].
III. ÚS 37/98-9
Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 To 203/97 a listiny osvědčující den podání návrhu k doručení Ústavnímu soudu bylo zjištěno, že stížnost navrhovatele (obžalovaného) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. srpna 1997, č. j. 2 T 11/97-586, Vrchní soud v Olomouci dne 29. října 1997 zamítl. Usnesení vrchního soudu, proti němuž nebyl přípustný opravný prostředek, se stalo pravomocným dnem 29. října 1997 [§ 140 odst. 1 písm. a) tr. řádu], stížnost proti němu byla podána 26. ledna 1998, tj. po uplynutí lhůty, stanovené v § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut. Poněvadž Ústavní soud odmítl návrh pro jeho podání po uplynutí zákonem stanovené lhůty, nevyzýval již zástupce stěžovatele k odstranění vad plné moci ze dne 27. února 1998, jejíž znění neodpovídá § 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ani k úpravě návrhu nálezu, který v části týkající se výroku o propouštění navrhovatele na svobodu nemá oporu v zákoně o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 25. března 1998
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj
2