Důvodem jejího zrušení je rozpor uvedených ustanovení s čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ČR, dle něhož zastupitelstva mohou vydávat obecně závazné vyhlášky pouze v mezích své působnosti stanovené zákonem, přičemž tyto vyhlášky musí být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení (§ 16 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších změn a doplnění). Vzhledem k tomu, že obecně závazná vyhláška města S. z 26. 6. 1997 upravovala záležitosti přesahující rámec samostatné působnosti obcí, aniž k tomu byla zákonem zmocněna, došlo též k porušení čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR. V této souvislosti Ústavní soud upozorňuje na svou dosavadní judikaturu, z níž vyplývá, že účel a funkci obecně závazných vyhlášek nelze spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů, týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti (sp. zn. Pl. ÚS 16/97 z 30. 9. 1997).
Proto Ústavní soud po přezkoumání námitek přednostky Okresního úřadu v S. jejímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a z výše uvedených důvodů, specifikovaných blíže u rozboru jednotlivých ustanovení vyhlášky, zrušil ustanovení kapitoly II, dále odstavců 2, 3 a 4 kapitoly třetí, kapitoly IV, odstavce 2 kapitoly V, 1. odstavce kapitoly VI., jakož i té části textu odstavce druhého, jež zní "a na pozemku Církve českobratrské evangelické na nábřeží P. B., ve které vydává pověření farnost uvedené církve", a dále odstavce třetího, pátého a šestého této kapitoly, kapitoly VII a odstavců 1, 2 a 3 kapitoly osmé.
K tomu Ústavní soud dodává: Z textu napadené vyhlášky města S. - podobně jako již i v jiných případech - vyplývá, že se obec snaží vlastní vyhláškou regulovat věci a postihovat činnosti, které jsou regulovány anebo postihovány na základě zákona o přestupcích. V takových případech obce jakoby suplují nečinnost státu tam, kde měl stát zasáhnout. U vědomí, že vyhláška sama o sobě nemůže být všelékem je třeba v případech, jež se týkají práv a povinností, upravených přímo zákony, mnohem spíše iniciativně požadovat a prosazovat dodržování zákonných požadavků a užití zákonem stanovených sankcí u těch, kteří jsou k tomu zákonem pověřeni a neuhýbat případné nečinnosti státu vytvářením svých vlastních náhradních instrumentárií.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně 24. listopadu 1998