I. ÚS 493/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele J. G., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém podáním ze dne 5. 10. 1999, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 7. 10. 1999, napadl rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým byl odsouzen pro trestný čin krádeže k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly postupem soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.), nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák) a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).
Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 14. 10. 1999 vyzván Ústavním soudem, aby podání uvedl do souladu se zákonnými požadavky a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel sice ve stanovené lhůtě návrh doplnil, avšak vytýkané nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 2. listopadu 1999
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu