Ústavní soud rozhodl mimo ústavní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. I. J., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. 22 Cdo 38/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Dne 23. 4. 1999 obdržel Ústavní soud podání, ve kterém stěžovatel navrhuje zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. 22 Cdo 38/99.
Usnesením ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. 22 Cdo 38/99, rozhodl Nejvyšší soud ČR tak, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 7. 4. 1998, č. j. 40 Co 607/97 - 139, se odmítá.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě to byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 7. 4. 1998, č. j. 40 Co 607/97 - 19. Právě proti tomuto rozsudku měla směřovat ústavní stížnost stěžovatele. Proti tomuto rozsudku však ústavní stížnost podána nebyla. Je třeba ovšem dále uvést, že i kdyby proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 7. 4. 1998, č. j. 40 Co 607/97 - 19, ústavní stížnost podána byla, 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, již v daném případě uplynula.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost odmítnout proto, že návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 4. října 1999