Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. K., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999, sp. zn. 22 Ca 157/98, mimo ústní jednání dne 22. 9. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999 (22 Ca 157/98-18), kterým bylo zastaveno řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 12. 2. 1998 (FŘ 2054/130/1997) a tvrdil, že napadeným rozhodnutím bylo "porušeno jeho základní právo zaručené Listinou základních práv a svobod, konkrétně ustanovením čl. 36 odst. 1, 2". Porušení citovaného ústavně zaručeného základního práva stěžovatel spatřuje v tom, že Krajský soud v Ostravě nesprávně posoudil ustanovení § 55b zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jako ustanovení procesní povahy a jako takového vyloučeného z přezkoumávání soudem podle § 244 a násl. o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 31 odst. 1, § 34), vyzval Ústavní soud dne 30. 4. 1999 právního zástupce stěžovatele k odstranění vad v podání s poučením o následcích plynoucích z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona v případě neodstranění vytýkaných vad ve stanovené lhůtě. Na základě této výzvy Ústavnímu soudu právní zástupce stěžovatele doručil dne 11. 5. 1999 listinu označenou jako "plná moc" s datem 1. března 1999, která však vykazovala stejné vady jako předchozí plná moc doručená Ústavnímu soudu spolu s ústavní stížností dne 9. 3. 1999 a obsahovala opětovně nepřípustnou substituční doložku pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem (§ 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodstranil vady návrhu, které mu byly vytčeny ve stanovené lhůtě, nezbylo než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 22. září 1999