III. ÚS 130/99
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu stěžovatelky M. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 1999, sp. zn. 9 Cmo 35/99, mimo ústní jednání dne 17. 11. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako "stížnost pro porušení zákona", napadla stěžovatelka usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 1999 (9 Cmo 35/99) a navrhla, aby Ústavní soud toto rozhodnutí obecného soudu zrušil. Protože šlo o podání, které nesplňovalo pro ústavní stížnost podmínky předepsané zákonem, byl stěžovatelce tento nedostatek, jako vada podání, přípisem Ústavního soudu ze dne 14. 4. 1999 vytknut, a současně byla jí stanovena lhůta v trvání 15 dnů k odstranění takto vytčených vad. Výzva Ústavního soudu byla stěžovatelce doručena dne 17. 4. 1999, a protože do dnešního dne vady jejího podání odstraněny nebyly, je zřejmé, že Ústavním soudem stanovená lhůta proběhla marně; proto bylo rozhodnuto odmítavým výrokem § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 17. listopadu 1999