III. ÚS 260/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele B. K., o návrhu ze dne 24. května 1999, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 27. května 1999, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu orgánů, které se zabývaly jeho údajnou trestnou činností. K tomu, aby označený návrh mohl být kvalifikován jako ústavní stížnost, byl navrhovatel vyzván k odstranění jeho vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. od 10. června 1999. Na základě výzvy stěžovatel předložil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. května 1999, sp. zn. Nt 428/99, o vzetí do vazby a rozhodnutí téhož soudu ze dne 24. května 1999, sp. zn.Nt 428/99 a OVV 1244/99, z něhož vyplývá, že obviněnému byl dle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu ustanoven obhájce v trestní věci. Pro výše uvedené a pro zjištění, že stěžovatel vady návrhu neodstranil, když nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, byl návrh v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Je třeba uvést, že pro zastupování účastníka před Ústavním soudem musí být v plné moci výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Taková plná moc předložena nebyla a na této skutečnosti nic nemění to, že navrhovateli byl v trestním řízení zástupce (obhájce) ustanoven (§ 30 odst. 1 a § 31 citovaného zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. července 1999 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj