Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti I. H., t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka svým podáním ze dne 21. 6. 1999, doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 6. 1999, žádá přešetření rozhodnutí vydaných ve věci nájmu bytu, v němž bydlí její syn se svým otcem, přičemž nájemcem bytu v Chebu, J. 19 je otec syna navrhovatelky. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Ze spisového materiálu jednoznačně vyplynulo, že navrhovatelka nebyla účastnicí řízení, v němž se jednalo o výpověď z nájmu bytu. Účastníkem tohoto řízení byl, jak vyplynulo z podání navrhovatelky, otec jejího syna, a proto jedině on byl oprávněn v případě porušení svých základních práv podat ústavní stížnost. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne l. září 1999