Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti P.S., zastoupeného JUDr. P.G., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 1997, sp. zn. 19 Co 250/97 a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. 6 C 839/95, takto:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění :
Dne 15. 1. 1998 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 1997, sp. zn. 19 Co 250/97 a rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. 6 C 839/95. Spolu s ústavní stížností podal návrh na odložení vykonatelnosti podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
V odůvodnění stěžovatel mimo jiné uvedl, že ústavní stížnost podává za situace, kdy proti napadenému rozhodnutí podal dovolání, ale dovolací soud o tomto dovolání prozatím nerozhodl. Stěžovatel takto postupoval z opatrnosti, ve snaze zabránit zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti.
Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 8. 1999, č.j. 24 Cdo 73/98-155, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 28. 9. 1999, Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Brně byl Nejvyšším soudem ČR jako soudem dovolacím zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Takto nastal stav, kdy řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a stěžovatel tedy dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z uvedeného nutno dovodit, že stěžovatelem podaná ústavní stížnost je nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 zákona, byť tato skutečnost nastala až po podání ústavní stížnosti.
Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen podaný návrh jako nepřípustný odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona .
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 1999
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj