IV. ÚS 563/99 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ Ústavního soudu české republiky Ústavní soud rozhodl o úslavní stížnosti A. H., proti rozhodnutí Nejvyššího soudu , sp. zn. 20 Cdo 1653/99, ze dne 3I. 8. 1999, jímž bylo zastaveno dovolací řízení o dovolání stěžovatelky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 1998, sp. zn. 20 Co 490/98, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně, sp. zn. 17 C 119/96, ze dne 20. 10. 1997,
takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Stěžovatelka se svou ústavní stížností, Ústavnímu soudu osobně doručenou dne 16. 11. 1999, domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů z důvodů, které blíže ve svém podání rozvádí. Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Městského soudu v Brně, bylo stěžovatelce napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR doručeno dne 16. 9. 1999. Tímto dnem počala stěžovatelce běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, stanovená v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tedy stěžovatelka podala ústavní stížnost teprve dnem 16. li. 1999, stalo se tak po lhůtě pro její podání zákonem stanovené, která uplynula dnem 15. 11. 1999, a proto musela být podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnuta, aniž stěžovatelka byla dále vyzývána k odstranění formálních vad jejího podání a aniž se Ustavní soud mohl zabývat spojeným návrhem na zrušení ustanovení § 241 odst. l, § 250a o.s.ř. a § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. prosince 1999 JUDr.Eva Zarembová soudce zpravodaj