Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. M., zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, proti Vládě České republiky, Praha 1, Nábř. E. Beneše 4, za vedlejší účasti Cukrovaru V., s. r. o., zastoupeného JUDr. Ing. I. R., advokátem,
takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal dne 10. 4. 2000 Ústavnímu soudu návrh ústavní stížnosti proti nařízení vlády ze dne 21. února 2000, č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, společně s návrhem, aby Ústavní soud citované nařízení vlády zrušil.
Soudce zpravodaj se seznámil s návrhem stěžovatele a zjistil, že návrh ústavní stížnosti je svým petitem zaměřen na zrušení právního předpisu, konkrétně nařízení vlády ze dne 21. 2. 2000, č. 51/2000 Sb. Tento petit nesplňuje podmínky § 72 odst. 1a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu v platném znění, protože ústavní stížnost může směřovat jen proti individuálnímu aktu aplikace práva, nikoliv proti normativnímu právnímu aktu - právnímu předpisu. Nelze tedy návrh stěžovatele proto pokládat za řádný návrh ústavní stížnosti.
Soudce zpravodaj nemohl předložené podání pokládat ani za návrh na zrušení právního předpisu, i když je tak označeno. Nevyhovuje ustanovením § 64 citovaného zákona a stěžovatel k podání návrhu na zrušení právního předpisu není oprávněn. Bez účinku zůstává i podklad, označený jako podnět senátu Ústavního soudu, protože jde o návrh, který může být spjatý jen s řádně podanou ústavní stížností, což se v tomto případě nestalo.
Soudce zpravodaj byl vzhledem k uvedeným skutečnostem nucen pokládat návrh za podaný někým zjevně neoprávněným, a proto jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2000 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu