Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu J. V., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se návrhem označeným jako ústavní stížnost, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 1.3.2000, domáhal zrušení specifikovaných rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a uplatňoval další související nároky. Současně dopisem požádal předsedu Ústavního soudu o informaci, zda se Ústavní soud bude jeho podáním zabývat, neboť si je vědom, že jeho ústavní stížnost nesplňuje všechny zákonem stanovené požadavky. Přípisem ze dne 9.3.2000 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu s poučením, že návrh lze odmítnout, pokud nebudou vady odstraněny ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy (k jejímu doručení došlo 14.3.2000). Zároveň byl stěžovatel upozorněn, že Ústavní soud, ani kterýkoliv z jeho zaměstnanců, nemůže předběžně posuzovat důvodnost ústavní stížnosti, event. poskytovat právní pomoc související s jejím podáním. Na výzvu stěžovatel reagoval obsáhlým dopisem ze dne 19.3.2000, v němž vysvětlil, že některé vady není schopen objektivně odstranit (lhůta k podání ústavní stížnosti již uplynula), jiné nemůže odstranit s ohledem na finanční nároky (sepsání stížnosti advokátem) a opětovně požádal o vysvětlení účinků lhůty u tzv. dřívějších sporů. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně. Návrhu na prodloužení lhůty nebylo vyhověno, a to s ohledem na charakter vad. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 17.4.2000
JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj