II. ÚS 239/2000
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. V., proti nedostatečné ochraně osob a jejich majetku v České republice, mimo ústní jednání, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á . Odůvodnění: Dne 14. 4. 2000 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti nedostatečné ochraně osob a jejich majetku v České republice. Protože podání nesplňovalo požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., byl soudcem zpravodajem vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.
Na tuto výzvu stěžovatel nereagoval, ač je vykázáno doručení ze dne 4. 5. 2000. Stěžovatel tak ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Proto bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se podání odmítá.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. června 2000 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu