III. ÚS 156/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L., s. p. zastoupeného Mgr. J. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. prosince 1999, č. j. 17 Co 530/99-63, a Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. června 1999, č.j. 7 C 339/99-36, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
V návrhu, podaném k doručení Ústavnímu soudu 10. března 2000, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. prosince 1999, č. j. 17 Co 530/99-63, a Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. června 1999, č. j. 7 C 339/99-36. Ústavní stížnost odůvodnil tím, že v řízení, v němž byl jako žalovaný účastníkem řízení o určení vlastnictví, podle jeho přesvědčení soudy obou stupňů nesprávně dovodily jeho pasivní legitimaci pro rozhodnutí. Dále uvedl, že podal návrh na připuštění dovolání proti rozsudku krajského soudu, návrh byl zamítnut. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu ústavní stížnosti a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. prosince 1999 bylo zjištěno, že se stěžovatel domáhal u odvolacího soudu připuštění dovolání, návrhu vyhověno nebylo, dovolání pak proti rozhodnutí č. j. 17 Co 530/99-63 nepodal. S ohledem na uvedené a na znění § 239 odst. 2 občanského soudního řádu nutno konstatovat, že ústavní stížnost navrhovatele, který nepodal dovolání, ačkoliv mu citované ustanovení občanského soudního řádu takový procesní prostředek umožňuje, je návrhem nepřípustným. Proto byl v souladu s § 75 odst. 1 a s § 43 odst. l písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustná.
V Brně dne 3. dubna 2000