III. ÚS 524/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 1. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti 1) L. J., a 2) RNDr. MUDr. P. J., DrSc., zastoupených JUDr. O. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. července 1999, č. j. 20 Co 234/97-82, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelé se domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 234/97-82, kterým byl potvrzen výrok o zamítnutí jejich žaloby proti Obci B. na náhradu škody ve výši 21.457,- Kč. Poukázali na okolnosti, za nichž jim byla způsobena škoda, na postup žalované ve správním řízení a uvedli, že se rozhodnutím soudu cítí dotčeni na právech, zakotvených v čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 36, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 234/97-82 bylo zjištěno, že soud dne 20. července 1999 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chrudimi č. j. 3 C 221/96-53, když shledal odvolání žalobců nedůvodným a když se ztotožnil se závěry soudu I. stupně, jež se týkaly nedostatku pasivní legitimace na straně Obce B., žalované o náhradu škody, způsobené, dle tvrzení žalobců, výkonem rozhodnutí, vydaných ve správním řízení. Odvolací soud se v odůvodnění rozsudku vypořádal se všemi odvolacími námitkami, své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil a nepochybil při aplikaci ustanovení zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, či zák. č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2000