IV. ÚS 395/2000
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 8. srpna 2000 ve věci ústavní stížnosti A. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 1998, čj. 13 Co 938/98-96, a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 13.4. 2000, čj. 17 Č 155/96-114,
takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 17 C 155/96 Okresního soudu v Karviné, napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl stěžovateli doručen dne 1. 2. 1999 a napadené usnesení Okresního soudu v Karviné dne 20. 4. 2000. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 29. 6. 2000, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 8. srpna 2000
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj