IV .ÚS 416/2000
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2000 ve věci návrhu M. B., na posouzení souladu vyhlášky města Aš se zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech,
takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění:
V podání ze dne 10. 7. 2000 navrhovatel uvádí, že město Aš vydalo vyhlášku, která je podle jeho názoru v rozporu se zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, konkrétně s ustanovením § 10 odst. 5, týkajícím se stanovení maximální výše poplatku za komunální odpad. Vzhledem k tomu, že Městský úřad v Aši neuznává oprávněnost připomínek majitelů rodinných a rekreačních domů, navrhovatel žádá, aby Ústavní soud rozhodl, zda je "postup radnice v souladu se zákonem" či nikoliv.
Podle ustanovení § 64 odst. 2, písm. d) citovaného zákona návrh na zrušení jiného právního předpisu než zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 citovaného zákona. Podle posléze
uvedeného ustanovení spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení ... jiného právního předpisu anebo jeho jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu se ... zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. Teprve toto uplatnění právního předpisu či jeho aplikace opravňuje k podání ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako obrany proti zásahu orgánu veřejné moci porušením ústavně zaručených základních práv nebo svobod.
Podmínky pro podání návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu shora citovaného ustanovení nejsou tedy v projednávané věci splněny, neboť podání navrhovatele lze podle jeho obsahu posoudit jako návrh na posouzení ústavnosti vyhlášky města Aš, resp. jako návrh na zrušení jiného právního předpisu. Takový návrh však může navrhovatel podat teprve v souvislosti s konkrétním zásahem orgánu veřejné moci, tedy za podmínek uvedených v ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) a § 74 zákona o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout, aniž by považoval za účelné vyzývat navrhovatel k odstranění vad jeho podání. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 10. srpna 2000
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj