Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. S., proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 21 Co 528/99, ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 14 Nc 427/99, mimo ústní jednání, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 8. 12. 2000 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 21 Co 528/99, ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 14 Nc 427/99. Protože podání nesplňovalo požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., byl soudcem zpravodajem vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona..
Na tuto výzvu stěžovatel odpověděl svým dopisem ze dne 15. 1. 2001, ve kterém sdělil, že má advokáta, který dne 15. 1. 2001 poslal ústavní stížnost ve věci rozhodnutí, sp. zn. 46 T 50/99, ve které uvede i další otázky porušení ústavnosti vůči jeho osobě. Ústavní soud proto stěžovatel požádal, aby zatím věc odložil, protože momentálně nemůže zatěžovat svého advokáta další stížností. Stěžovatel tak ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Proto bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se podání odmítá, aniž bylo nutno zjišťovat, zda podání splňuje další stanovené požadavky.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2001 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu