III. ÚS 241/01
Ústavní soud rozhodl ve věci Č., o návrhu na zrušení části zákona č. 121/1993 Sb., t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 20. dubna 2001, se navrhovatel domáhal zrušení části zákona č. 121/1993 Sb., jeho přepracování nebo návratu k původnímu stavu, danému zákonem č. 301/1992 Sb. Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) a § 74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat mj. ten, kdo podal ústavní stížnost, jestliže podle tvrzení stěžovatele právní předpis anebo jeho jednotlivé ustanovení, jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že ústavní stížnost ve smyslu § 72 odst. 1 a § 74 citovaného zákona o Ústavním soudu podána nebyla, nutno konstatovat, že navrhovatel je k předmětnému návrhu osobou zjevně neoprávněnou. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. května 2001