III. ÚS 313/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele PhDr. M. S., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami ze dne 1. června 2000, č. j. 3131/2000/I, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, vydaného dne 1. června 2000 pod č. j. 3131/2000/I. Uvedl, že je členem R., a poněvadž nad touto záložnou byla zavedena nucená správa, nemá možnost nakládat s finančními prostředky v této záložně uloženými. Podle jeho přesvědčení zavedením nucené správy došlo k zásahu do práv, zaručených čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhl, aby byla zrušena i v podání označená ustanovení zák. č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami č. j. 3131/2000/I je nepochybné, že stěžovatel nebyl účastníkem správního řízení, které jeho vydání předcházelo. Z těchto důvodů není ani osobou oprávněnou k podání předmětné ústavní stížnosti, směřující proti tomuto rozhodnutí. Pro výše uvedené byl návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut, a to aniž byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu - k předložení plné moci, řádně osvědčující, že je v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 citovaného zákona). S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti není stěžovatel ani osobu oprávněnou k podání návrhu na zrušení části zákona [§ 64 odst. 1 písm. d), § 74 zák. č. 182/ 1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 3. července 2001