III. ÚS 331/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L. P., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. dubna 2001, sp. zn. 2 T 6/99, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se domáhal rozhodnutí, kterým by Ústavní soud vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. dubna 2001, sp. zn. 2 T 6/99, a jeho postupem, jímž byla věc přidělena soudci, který usnesení vydal, bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu. Současně navrhl, aby bylo označené rozhodnutí zrušeno. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. ledna 2001 bylo nepochybně prokázáno, že stěžovatel nebyl v trestní věci, vedené pod sp. zn. 2 T 6/99, účastníkem řízení, nebyl osobou zúčastněnou či poškozenou. S ohledem na uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 3. července 2001